Je sobota 20. května 2006, scházíme se před desátou hodinou v areálu hřbitova u krematoria v Praze‑Motole. Z pražské družiny SOVF je přítomen bratr Stopař s vlajkou našeho oddílu, bratr Grizzly, Camel, Hroznýš, Owigo, v civilu je zde bratr Mirajz, Káďa, a Kyslík.
Pražská družina na svátek svého skautského patrona sv. Jiří, 24. dubna 2006 vyjela navštívit lom Mořina (Mexiko). Ten proslul v dobách komunistické hrůzovlády jako jeden z nejhorších likvidačních lágrů v Čechách. Ne náhodou dostal od politických vězňů označení Český Mauthausen.
Hra komunistické tajné policie o Velena Fanderlika. Spisy komunistické Státní bezpečnosti ukazují na to, že její pozornost věnovaná likvidované české skautské organizaci, jejím představitelům a vůdcům, trvala – v různé intenzitě – až do pádu totalitního režimu, tedy do roku 1989…
Něco málo z historie strastiplné cesty prvního československého skautského filmu. Filmu, který se za svým divákem nikdy nedostal. Nebylo mu souzeno uspět protože se zrodil do doby která ho zdeformovala a zneužila…
Někdy na podzim roku 1949 (bylo mně 8 let) mne táta odvedl do klubovny skautů plzeňské „Stopy“. Klubovnami byly dřevěné podlouhlé přízemní baráky postavené ve válce Němci, které stály na rohu Klatovské třídy a ul. 17. listopadu. Omámila mne vůně dřeva, karbolky a snad i vůně…