Čestný oddíl versus Zvláštní jednotka


Bratr Zbyšek Pecha z Brna reaguje ve vydání svého občasníku Skautské listy (4/2005) komentářem na seriál „Co se daří a co ne…“ otištěném v časopise Skauting. (perex: OPL)



Skautské listy | logo:<br> archiv redakce ČINu
Skautské listy | logo:
archiv redakce ČINu

Je udivující slyšet názor, že čestný Svojsíkův oddíl je zvláštní jednotkou, z úst „pověřeného“ činovníka NJ, ačkoliv na druhé straně to zase není nic tak objevného, protože v posledních letech lze velmi často slyšet různé „kotrmelcové“ výroky z úst některých současných, směr vývoje v JUNÁKU udávajících junáckých činovníků­‑zpravodajů. Je patrně možné, že označení „čestný“ provokuje mnohé z nich k reminiscenci na jejich působení v řadách členů „rodné strany“ KSČ či stranické „odchovny kádrů“ SSM, a to někdy od roku 1962 až do „hořkého konce partaje“ v roce 1989! A tuto „službu“ nelze ani omylem označit za „čestnou“, obzvláště ne proto, že sloužila k potlačováni všeho skautského, a to „bývalými skauty“! A tak ten termín „čestný“ se snaží ohlupováním skautské veřejnosti zaměnit nic neříkajícím termínem „zvláštní“. Abych se přiznal, mne zase tento termín připomíná „zvláštní oddíly SNB nebo StB“ nebo Sonderkommanda nacistů.

Ve Skautingu 4/2004 byl uveřejněn seriál „Co se daří a co ne…“ s podtitulkem „Jak vidí uplynulé období členové náčelnictva (2)“. V něm jsem se dočetl názoru Vladimíra Cvrčka – Vezíra, čím je veden při jednáních a jak se „snaží o převážení ducha projednávaného materiálu nad striktním dodržení předepsaných formalit. A když je situace na jeho city příliš krevnatá, snaží se ji zlehčit kořením života“ (konec jeho slov).

V dalším textu však to „koření života“ asi trochu „předávkoval“. A to v případě Svojsíkova čestného oddílu JUNÁKA. Zmínil se o „potřebě zlepšení práce metodické komise pro zvláštní jednotky, prohloubení kontaktu s těmito jednotkami (Skautská ochranná služba, Ústřední skautský archiv a další) a navázat aktivní spolupráci se Svojsíkovým oddílem, který ač statutu zvláštní jednotky nemaje, přece jí je!“

Vezír, ač se domnívá být autoritou „na zvláštní jednotky“, ve svém „vyznání“ hlásá takové paradoxní bludy, které připomínají známou pohádku o chytré horákyni, která měla ke králi „přijet a nepřijet, oblečená a neoblečená, ani obuta ani bosa“! Jak jinak může nezaujatý čtenář pochopit tvrzení, že Svojsíkův oddíl statutu zvláštní jednotky nemaje, přece jí je?? Myslím si, že k tomuto „skvostu“ logiky není třeba nic dodávat.

Ale zpět ke „zvláštním oddílům“. Jak by asi uspěl nějaký navrhovatel, kdyby předložil Francouzům návrh, aby se „Čestná legie“, jedno z nejvyšších francouzských vyznamenání, změnila na „Zvláštní legii“? Kdyby však našim junákům chyběla nějaká zvláštní jednotka do počtu, a někdo chce mermomocí velet nějakým zvláštním oddílům, není nic snazšího, než nějaké zřídit. Co takhle „zvláštní oddíl bývalých příslušníků KSČ“ pod názvem „Železná parta Klementa Gottwalda“ nebo zvláštní oddíl „Mohoritova parta“ pro pohrobky SSM a funkcionáře PO? Ale zřizovatelé by měli dbát dvou podmínek: aby to nebyly oddíly „čestné“ a nebyly zvány „skautskými“!


Skautské listy č. 4/2005; občasník pro skauty a skautky



převzato z bývalého občasníku SKAUTSKÉ LISTY

❧ ❧ ❧