Opustila nás Jitka Titzlová
…Jak ten čas utíká, jako voda v řekách, aneb vzpomínka na sestru Mgr. Jitku Titzlovou, která byla občanským zaměstnáním učitelkou.
Jitka Titzlová (✳ 5. 11. 1936 — † 6. 11. 2020)
Jitka byla členkou 34. skautského střediska Ostříž na Praze 4. Její hlavní zájem byl zaměřen na historii tzv. skautů‑muklů. Rozsáhlá byla její badatelská činnost a spolupráce s br. Karlem Lešanovským z Děčínské družiny SOVF, která vyústila v řadu jeho publikací, jejichž těžištěm byly příběhy skautů‑muklů.
Dodnes mi v uších zní slova sestry Jitky, když říkala, že je třeba zajistit „památku“ (důležité materiály) oddílové činnosti pro budoucí badatele historií československého skautského hnutí, „jehož součástí jsme se vždy snažili poctivě být“. Archivní soubory skautů‑muklů jsou uloženy v Národním archivu, kam je sestra Jitka pravidelně předávala.
Jitce Titzlové; Ze slavnostního odhalení
dne 1. 10. 2018 | foto: Lubomír Vlk
Velice se angažovala v Klubu dr. Milady Horákové a zasloužila se o vybudování Pomníku obětem dvou totalitních režimů, jejichž symbolem je komunisty popravená JUDr. Milada Horáková. Památník je umístěn v zahradě Ztracenka na Albertově.
Rád na sestru Jitku vzpomínám, neboť nás pojilo dlouhodobé přátelství – spolupracovali jsme jak při činnosti v rámci Strážců Svojsíkova hrobu, tak i ve Skautském oddíle Velena Fanderlika. Sestra Jitka byla ve výše uvedených spolcích takovou mou ‚prodlouženou‘ pravou rukou. Nemuseli jsme dlouho diskutovat, co a jak dělat – uměli jsme se dobře doplňovat. Poslední náš telefonický rozhovor byl i mým přáním k jejím krásným narozeninám.
A pak přišla moc smutná zpráva, že se sestra Jitka vydala na svou poslední dlouhou skautskou stezku… Psal se listopad roku 2020.
„Nic nežije dlouho, jen země a hory.“
